Můj příběh - jak jsem se stal hodinovým manželem na plný úvazek a průběh mého života

Pozor je to delší čtení 😀, pohodlně se usaďte.

Dobrý den všem,

jmenuji se Miroslav Sommer, je mi 35 let 🙋‍♂️.

Tímto bych se s Vámi chtěl podělit o své pocity, zkušenosti a dojmy z mojí práce. Mám v sobě takový pocit, že jsem již od dětství 👼 byl k této práci předurčen, protože mě bavilo manuálně pracovat a pomáhat lidem již od mého dětství

Již jako malý kluk jsem velice rád pracoval s nářadím, jelikož můj otec byl automechanik a můj děda kutil, tak v garáži bylo vždy hodně nářadí se kterým jsem pracoval. 

Samozřejmě jako většina dětí jsem trávil také hodně času s kamarády a ve škole. Ovšem když jsem byl třeba sám doma, tak jsem neustále něco stěhoval, měnil dispozice nábytku a podobně (Maminka z toho šílela). Také mě bavilo sestavovat doma i u příbuzných v rodině nábytek.

Ano byl jsem i zvědavé dítě a strkal jsem dráty do zásuvek a čekal jsem, co se bude dít :). Zákazy od babičky a maminky mě samozřejmě nepřesvědčili a chtěl jsem zkusit, co se stane, když tam ten drát zasunu :). No dostal jsem pecku :)-. Od té doby to již nedělám :). Možná proto jsem později studoval střední odporné elektrotechnické učiliště v Plzni. Maturitu mám :).

Již od 15 led jsem pracoval manuálně jako hodinový syn 😀. Po známých a v rodině jsem montoval nábytek, natíral zárubně, vrtal a připevňoval police na zeď. No v podstatě vše co dělám dnes.

Jak jsem byl starší, tak jsem už začal s tátou v dílně používat základní nářadí, kladiva, sikovky a podobné nářadí (táta byl v té době automechanik). Byl vždy na nervy, že mu beru jeho nářadí a neuklízím ho po sobě. Nedivím se mu, vždy jsem ho nechal někde ležet a nevrátil ho zpět. Můj syn Tomáš to teď dělá také  - jsem z toho na nervy též.

Čas běží a ejhle, už mám maturitu? No to pěkně rychle uběhlo :). Vystudoval jsem elektrotechnickou školu v Plzni na Vejprnické. 👨‍🎓

Jelikož jsem po škole nevěděl co dělat za vysněnou práci, protože jako mladé ucho to absolutně nevíte, tak mě osud zavedl sem:

Hned po škole jsem pracovat jako zástupce vedoucího v obchodu s elektronikou - moje první zaměstnání. 

V elektru jsem pracoval přibližně 10 let. V té době mě to moc bavilo. 👨‍💻

Začínal jsem jako zástupce vedoucího, nakonec i vedoucí se ze mě stal. To byly samé tabulky, emaily, porady, no prostě nic pro mě. Když jsem si chtěl odpočinout, tak jsem dobrovolně i jako vedoucí jezdil po zákaznících a zapojoval jsem pračky, myčky a televize. Ve skutečnosti mě to bavilo asi více, něž kancelář - to už byl další náznak budoucího hodinového manžela................ , kde jsem si již začal přivydělávat bokem k zaměstnání. V kanceláři mě to již nebavilo a něco ve mě mě říkalo, že bych chtěl dělat tu manuální práci, která mě baví více. Podal jsem výpověď a vydal se pracovat na různé technické pozice do pár firem. Jedna z posledních byla tato:

Časem se mě do cesty připletla jiná pracovní nabídka, kterou jsem přijal, jelikož práce v kanceláři mě opravdu nebavila. Pracovní náplň měla být - technik datových kabelů na internet. Byla to z počátku super práce. Jenže to jsem nějak netušil, že budu časem budu denně v plošině ve výškách od 5-30 metrů nad zemí :). To mi na pohovoru nějak nedošlo :(.

Když jsem byl v té nejvyšší výšce, měl jsem život jako na dlani a říkal jsem si, že jsem rád, že vlastně žiju - hlavně nevypadnout :). Chtěl jsem žít i déle a tak jsem po roce  frnknul, abych z nějaké té plošiny třeba nevypadl a děti nepřišly o tatínka.
Hodinového manžela (syna) jsem již dělal cca od 15 let.

Mezitím jsem se zastavil ještě na jeden rok znova do kanceláře jako referent e-shopu - pro mě utrpení a po roce jsem to fakt už nedával a musel jsem již ve svých 34 letech jednat.

Přemýšlím tedy co bych mohl dělat dále. Chci dělat to co mě baví a tudíž bych chtěl pracovat tam, kde můžu něco montovat a být užitečný pro ostatní lidi, kterým by na mě také záleželo.Prostě to co dělám ve svém volnu a po většinu času za čokoládu nebo něco do kapsy od rodiny či známých.

Na pomoc jsem si přivedl odborníka:

Můj soused Michal je podnikatel celý život, a tak jsem si chtěl vyslechnout jeho rady, klady a zápory ohledně podnikání na plnný úvazek. Jedno pivo, druhé a pak se zrodil nápad ?.

Michal mi povídá, tak proč nejdeš Mirďo dělat hodinového manžela na celý úvazek, když jsi tak šikovný a vlastně to už vše děláš řadu let na vedlejší činnost, navíc živnostenský list již řadu let máš. Mě se rozzářili oči 😍, protože mě to samotného nenapadlo, že bych mohl dělat sám na sebe, natož abych se tím mohl uživit. (naše rodina byla vždy zastánce klasického zaměstnání.

Již od 15 let zapojuji lidem pračky, dělám se dřevem, doma stavím nábytek a teď dělám i vše kolem našeho domu, který jsem si společně manželkou téměř sám postavil - to by mohlo být ono povídám Michalovi.

Hned druhý den jsem začal plnit své i Vaše sny. Musím říci, že jsem konečně našel práci, která mě dává opravdový smysl. Jsem sám sebou, mohu dělat radost lidem, pomohu Vám a hlavně - moc mě to baví. Zákazníci jsou spokojení, a to mě hřeje na duší.

Zaučuji i své děti Nikolku a Tomáška, které mě moc pomáhají a práce je baví.


Nejvíce jsem rád, že si mě vybíráte dle mých vlastností a nikoliv dle dobré ceny ❤️ .

Napsal:

Váš šikovný manžel Mirek Sommer


Nejnovější práce:

tak se pomalu dostáváme do finále. Dnes jsem dělal spodní dvířka do nové kuchyně. Ještě chybí jedny panty - zítra je také den.

Přidat recenzi můžete zde: